Turistické známky

25. srpna 2010 v 14:27 | Jarodd |  Různé
Je to už několik let, co nás naši kamarádi z Prachatic nakazili jednou sběratelskou "vášní".
Ano, jsou to Turistické známky.

Pokud někam cestujeme a nezapomeneme, vždy se snažíme dopředu si zjistit, jaké turistické známky jsou v onom místě k dostání.
Zároveň je používáme i jako jistou mapu/seznam turistických míst, které stojí za to navštívit.
Jelikož se nám začínají hromadit, rozhodl jsem se v aplikaci Gogole mapy vytvořit naši mapu turistických, krerou najdete ZDE.
(Mapa ještě není kompletní)


Naše Čírťata prozatím používají samotné známky ke stavbě komínů. To jim jde dobře.
Snad budou jednou pokračovat v našem malém koníčku. Vzhledem k tomu, že se turistické známky rozšiřují i do okolních států, bude pořád co sbírat ;0)


Pozn.: Turistická známka - dřevěná plaketa, na níž je vypálený symbol určitého místa nebo současné události.
 

Velký maso do ruky

27. července 2010 v 14:01 | Jarodd |  Něco k zakousnutí
Jelikož víme, jak je to obtížné pořád vymýšlet co zrovna který den vařit, aby byla strava našich nejmilovanějších co nejpestřejší, ale hlavně aby to jedli, rozhodl jsem se podělit o několik receptů.

Jako první zařazuji kuřecí řízek, ovšem na trochu jiný způsob.
Není to zrovna ta nejzdravější věc, ale poslední dobou je to jedna z mála možností jak do Evíka dostat maso.

Ingredience (vaříme vždy pro 4členou rodinu a aby když tak zbylo něco na potom):

4 ks  kuřecích prsou
0,5l  bílého jogurtu
Strouhanka
Sůl
Pepř
Koření - červená paprika nebo co komu chutná
Rostlinný olej (nejlépe slunečnicový, někdo si troufne i olivový)

Papírové utěrky

Kuřecí prsa
Pozor na křehčené - nebrat 

Maso rozkrojíme, aby byly plátky tenčí. Pod igelitovým sáčkem (nebudou se trhat vlákna) naklepeme a osolíme. Případně opepříme.
Maso pak nejlépe přes noc naložíme do jogurtu, který jsme před tím dle libosti ochutili kořením.
Uskladníme samozřejmě v chladničce.
Před smažením prsa vyjmeme z jogurtu, který trochu "otřeme", aby ho nebylo na mase hodně a obalíme ve strouhance.
Dále již postupujeme běžným způsobem.

Brambory

Jako příloha se nám nejvíce osvědčila bramborová kaše, ale holčičky si zamilovaly odpolední řízeček jen tak do ruky - odtud vzniklo jejich pojmenování "Velký maso do ruky".

Velký maso do ruky
Pomocí papírových utěrek odstraňte přebytečný tuk

Tak dobrou chuť…

Slovíčka - 4. lekce ...

19. července 2010 v 15:47 | Jarodd |  Slovíčka
Již velice dlouho jsem z různých důvodů nezveřejnil žádný nový článek a tak to musím rychle napravit …
Poupravil jsem i vzhled a strukturu blogu, sobě jsem vymezil jen malý koutek

Naše Světlušky se nám krásně rozpovídaly a protože jsem se na toto období strašně těšil, snažím se zachytit jejich nejhezčí hlášky. Pokaždé to bohužel nejde, ale sem tam si vzpomenu na něco staršího, tak budu doplňovat.

Napřed Emí, ta je celkově upovídanější:

- Bydlíme kousek od točny MHD a tak jsem se je na jaře snažil naučit slovo trolejbus. Začalo to napřed pokusy "Abus", "Tolej a bus".
Později už nebyl problém správně rozlišit, že to není trolejbus, ale "Autoabubus" a občas je to ještě "Auto a bus".

- Asi tak před dvěma měsíci jsem se "prali" a Mína mi vždycky pomohla si sednout s otázkou "si požádku?". Měla u toho ten svůj úžasný starostlivý výraz. Pak mě zase hezky shodila na postel. Samozřejmě za asistence Evíka.

- Nedávno jsme koukali z balkónu (já to nemám moc rád, pořád se bojím co kdyby náhodou), a Emí povídá "Eví pozol, padneš doů, uděáš bum a budeš mít bebíko". Zase s tím ustaraným výrazem, jak jsem zmiňoval. Holt je starší a musí se o sestřičku starat ;0)

- Manželka mě pobavila, když mi tlumočila následující … Emí jí viděla v koupelně a povídá "Emí má maou pudeuku, mamí má veukou pudeuku".

- Nedávno měla chudinka trochu problémy s kakáním a tak celá šťasná běhala ráno po bytě a volala"Mamí, de to, de to".

- Slíbili jsme jim, že dostanou helmy na kolo. Tak se těšila, že skoro nemohla spát "Tatí a koupíme heumu na koo a děkuji".

- Když už se z procházky dokodrcáme skoro domů, tak si ne výtahu hlasitě povzdechne a praví "Jsem unanená, boí mě nožiky", … boí mě boty".

- Nemá ráda průvan a tak pořád upozorňuje, že "fouká ítl", "fouká ítl není" pak rovnou změnila na "nefouká ítl".

- Naposledy nás opravdu pobavila, když přivedla Evušku a říká "Maminko, tady máš zvížátko, na" ;0)))


Tak a teď Evík. Je to hroznej rarášek, ale moc toho nenapovídá:

- Učil jsem jí (což vyloženě nesnáší) vyslovovat slovo tuleň. Počáteční "Tuněj" nakonec přešlo na "Tujeň". Antilopa byla zpočátku "Opa anti".

- Když sama chce, ta jí to ale jde "Evika nemá idinka (pindík), tatínek má idinka" a pak přišla poklepala mi přes kalhoty na rozkrok a řekla "malej" ;0))) Co vám budu povídat, jak jsem se asi mohl cítit?

To povídání ještě není ono, ale jsou to dvojčata...