Září 2009

Poprvé

30. září 2009 v 7:00 | Jarodd |  Staré články - neroztříděno
Vše je jednou poprvé. Nové, neznámé, jedinečné, zvláštní ...
Včera ráno jsem spěchal na vlak. Kontroluji si čas. V tom jsem zahlédl na chodníku jakýsi stín.
Když jsem se ohlédl, zjistil jsem, že si to kolem mě štrádoval potkan. Nepozdravil, loudal se. Asi se mu tam (někam) nechtělo. To jsme měli společné.

První a tak krátké setkání s tímto tvorem. Naštěstí. Snad příště nepotkám celou partu ...

Vyškrábnuto z WEBu - Foto orgie

24. září 2009 v 9:58 | Jarodd |  Tatínkův koutek
... jak nechutné. Posuďte sami.



Slovíčka - 3. lekce ...

23. září 2009 v 14:00 | Jarodd |  Slovíčka
Čas strašně letí a já si bohužel nestačím všechna nová slovíčka zaznamenávat. Takže jen malou ochutnávku novinek ...

Emí:

Nějak se nám potvůrka nechce učit nová slovíčka, ale zase začala bez problémů skládat věty ;0)

Tuhle přiběhla a oznamovala mi "Tatí koukej, mám gabó".
Jindy šly s maminkou na procházku ... "Mamí, etě gabó", (používají to i na čepice, šátečky a kapuce). Samozřejmě nezapomněla na ségru ... "Eví taky gabó".
K oslovení Eví přidala ještě "Eviků"

Evík:

Evík zatím s větami vyčkává, ale začala krásně opakovat slova. Některá už přebrala do svého slovníku ... "Mamika" (tím udělala mamince ohromnou radost), "Babika", Tatika / Tatiku".


Ač jsme je od začátku učili, že TO zvířátko je pejsek a dělá haf, samy začaly volat na pejsky "Hafík" ;0)
Uvidíme, co dalšího si vymyslí. Gabó zatím nemá konkurenci.

Nadále převažuje jejich klingonština, ale už dělají pokroky.

PS: Evulka je strašně podobná mamince, když byla v jejím věku. Když viděla její fotku, tak na otázku kdo to je, odpověděla "". Žádné Eví nebo TY (zasvěcení vědí proč to zmiňuji), ale "JÁ"!

Bude sněžit

15. září 2009 v 9:34 | Jarodd |  Staré články - neroztříděno
Dnes mě při ranní cestě na vlak oslovil malý chlapec, venčící psa ... "ProsimVás, bude sněžit ... za pár měsíců".
Tedy takovou zprávu jsem po ránu nečekal. Ale jsem tomu rád. Už vím, na co se můžu těšit.

Je to tady

1. září 2009 v 10:20 | Jarodd |  Staré články - neroztříděno
Tak už je to tady, kola studijní "mašinerie" se zase pomalu ale jistě začínají hýbat.

A to je samozřejmě dobře. Ty statisíce studentů, prahnoucích po vzdělání, se určitě na tuto chvíli těšily a náležitě se připravovaly. Hezky připravit školní aktovku s penálem, zabalit sešity a promrskat si v rychlosti látku z minulého školního roku. Jak povznášející.

Co já bych za to dal. Vždyť škola mi dala ty nejzákladnější znalosti. Pomohla mi zplodit mou literární prvotinu "MÁMA MÁ MASO. Ó MY SE MÁME". A jelikož jsem v době sametové revoluce ukončoval základní školu, tak jsem pochytil i několik neocenitelných dovedností:

- Když něco chci, musím se hlásit (ve frontě na pečivo, nebo ve válečném zákopu poněkud nepraktické).
- 1+1 = 2 (poté již byla teorie relativity hračkou).
- Umím vázat pionýrský šátek (škoda že tenkrát nebyly pionýrské kravaty).
- Výsledek vždy dvakrát podtrhávám (zničeno několik LCD monitorů).
- Vím, co tím myslel Mireček z Básníků, když říkal "Hučit se, hučit se, hučit se".
- Vím, že "MUPY MUP" (миру мир) ve skutečnosti znamená "SVĚTU MÍR".
- Byl jsem ochráněn od imperialistického zla vynecháním kapitoly o pohlavních orgánech rodu HOMO SAPIENS (děkuji Vám souško učitelko).
- Vím, co je demarkační linie. Kdo stál za ní, jsem jistou dobu jen tušil (pan Vyčítal si to pro svou písničku dost přikrášlil)
- Pochopil jsem, že "VĚČNÉ ČASY" končily v roce 1989 (a nikdy jinak).
- Nastal-li by atomový útok, zahynu pro nedostatek igelitových pytlíků a gumiček.

Na konci osmé třídy, v době vyplňování přihlášek na střední školy, jsem se dozvěděl od své soudružky (již několik měsíců ne) třídní učitelky, že se svou inteligencí bych měl zkusit pouze pomocné učiliště. Zvláštní, že jsem 4 roky na to maturoval s vyznamenáním. Byla to vskutku zkušená soudružka pedagožka. Tuším, že skončila na místním gymnáziu. Kolika asi studentům takto dobře radila?

Dnes všem mladým lidem závidím. Mohou chodit bezstarostně do školy, čerpat nové vědomosti, nehledě na to, že mají čtvrtinu roku "dovolenou pro zotavenou". Můj mozek už odvykl tomuto vysokému tempu a i když bych chtěl vím, že další studium bych už nemusel zvládat. To je prostě realita.

Za pár let mě s našima Béruškama čeká učivo základní školy, tak se třeba znovu dostanu do tempa ;0))
Prozatím mi nezbývá, než ráno ve vlaku sledovat ty optimistické tváře studentů, těšících se do školy.


Aischylos: Moudrý je ten, kdo zná spíše užitečné věci než mnoho věcí.